Hry

Zábavné hry


Vzpomínám si, že když jsem byla malá holka, tak jsme s přáteli stále hráli takovou hru, která se jmenovala panák. UrÄitÄ› to také znáte, takovou hru, kde se skáÄe panáka. Vzpomínám si, jak jsme jako vždycky malé dÄ›ti bÄ›haly u nás po ulici. Byly to veliké Å™adové domky, bylo tam tÅ™eba pÄ›t nebo Å¡est místností a vÅ¡echno to bylo opravdu perfektní. A já sama jsem si Å™ekla, že až budu veliká, že bych se vůbec nikdy nechtÄ›la z této Å™adové ulice odstÄ›hovat. Vůbec nikdy jsem se nechtÄ›la odstÄ›hovat, moc se mi tam líbilo, jenomže moje neÅ¡tÄ›stí bylo asi na místÄ›. Když mi bylo asi jedenáct nebo dvanáct let, tak se naÅ¡e rodiÄe rozvádÄ›li.

Hra a sport jde dohromady.

A mě to tehdy ještě moc nepřišlo a já si myslím, že tehdy mi ani nikdo nic neřekl, jenomže později mi někdo řekl, byla to myslím maminka, že se budeme stěhovat. Byla jsem opravdu v šoku. Nedokázala jsem si představit, že už neuvidím přátelé, protože my jsme se prý měli stěhovat do dalekého města, které bylo šedesát kilometrů od toho mého starého bydliště. A protože jsem byla takhle malé dítě, jak jsem říkala asi jedenáct let, tak bylo logické, že už asi své kamarády nikdy neuvidím. Bohužel se to stalo pravdou, takže jsem různé hry musela hrát už s jinými dětmi. Ale řeknu vám, že získat si nové přátelé ve dvanácti letech anebo i později je velice obtížné.

Her není nikdy dost.

PrávÄ› jsem byla v takovém vÄ›ku, kdy se mnou mlátila puberta a chtÄ›la jsem mít vedle sebe nÄ›koho blízkého, svou nejlepší kamarádku. Jenomže svou nejlepší kamarádku jsem bohužel nedobrovolnÄ› nechala tam, kde jsem dříve bydlela. Řeknu vám, že to je opravdu hrozné a velice matoucí, protože jsem stále chtÄ›la mít svou kamarádku a další své přátele, se kterými jsme hráli různé hry. Hry také utužují přátelství a také další vztahy. Sice jsem si asi po půl roce naÅ¡la dvÄ› kamarádky, se kterými se kamarádím dodnes a je nám prima, ale stále nikdy nezapomenu na mé staré kamarády a tehdejší nejlepší kamarádku, se kterou byla opravdu veliká zábava.Â